Všechno začalo v roce 1771, když Francois Gaborit odkázal svoje statky a vinice v Mérignacu svému vnukovi Pierru Nalbertovi. Od té doby se po generace panství rozvíjelo a rostlo. Již v roce 1833 popisoval Denis Nalbert, jak dubnové mrazy, vlny sucha a krupobití ovlivnily sklizeň vinné révy.
Ale přenesme se do 20. století. Denis a poté Pierre .. Mousset vysázeli podstatnou část dnešní vinice a nainstalovali první 25hektolitrový destilační kotel. Druhý pak byl instalován Bernardem Vaudonem, který se oženil s Anne-Marie Mousset. Dnes jsou pokračovateli této historie Anne-Marie a Pierre Vaudon.
Cognac Vaudon se zaměřuje na oblast Fins Bois a nejkvalitnější vinnou odrůdu Ugni Blanc. Terroir této oblasti má lehkou půdu tvořenou křemičitou hlínou, která koňakům dodává tělo a jemnost a také poměrně rychlé vyzrávání, z něhož se rodí elegantní kořenité tóny především nasládlé lékořice.
Jedním z nejdůležitějších výrobních postupů je, že se vína vůbec nesíří. Jsou proto přirozeně ovocitá, se zralými tóny čerstvých hrušek s jemným aroma briošek.
V listopadu začíná destilace a poté přichází čas, kdy je třeba nechat provádět kouzla limousinských dubových sudů. Je dobré si připomenout, že původně byly dubové sudy myšleny pouze jako nádoby pro skladování a přepravu destilátu. Teprve později se z nich stal nástroj pro zrání. Původ a kvalita dřeva jsou velmi důležité vlastnosti. Sudy jsou vyrobeny z latí s různou hustotou letokruhů. Sudy s jemnou hustotou, vyrobené z pomalu rostoucích dubů, poskytují chuti finesu a jemnou dřevitost. Sudy ze dřeva s širšími letokruhy, vyrobené z rychle rostoucích stromů, dávají plnější chuť taninů. Střední až silné vypálení sudů zvýrazňuje vanilkové tóny.
Po několika letech zrání se destilát přemístí z nových sudů do starých „Roux“ sudů, ve kterých zrání pokračuje bez zvyšování obsahu taninů. Díky odpařování a oxidaci se koňak dokonale koncentruje. Každý rok se „angel share“ (andělský podíl/odpařený destilát) rovná produkci ze dvou hektarů vinic.
Další důležitou roli hraje prostředí sklepa. Podlaha sklepa je spíše vlhká a sudy na ní umístěné dávají zakulacenější „eau de vie“. Sudy v prvním patře jsou v sušším prostředí a produkují jemnější „eau de vie“. Úlohou sklepmistra je pak tyto dva styly kombinovat a vytvořit bohatou komplexitu. Míchání směsi a práce se sudy je to nejtajnější umění. Je řízeno zákony, které se ústně předávají z generace na generaci. Je to signatura a duše každého výrobce koňaku a pravé hledání komplexnosti a dokonalé harmonie. ↑ zobrazit méně.. zobrazit více ↓
Položek: 0
