BURGUNDSKO - zatímco Bordeaux je symbol aristokracie, za rozvojem burgundského vinařství stojí církve.
I když první zmínky o vinařství v Burgundsku pocházejí z 2. století n.l., jeho skutečný rozvoj začal díky reformovaným benediktýnským mnichům z řádu cisterciáků ve 12. století založením opatství v Citeaux. Různé mnišské řády pak největší část pozemků držely až do francouzské revoluce. Problém těchto silných náboženských skupin
.. byl ale v tom, že se snažily získat nezávislost církve na politickém uspořádání, a tak po francouzské revoluci byly tyto obrovské církevní majetky zabaveny, rozparcelovány a rozprodány.
To je jeden důvodů, proč jsou burgundské vinohrady tak „rozkouskované“, a proč každé malé místo velkého vinohradu patří několika různým vlastníkům. Druhý důvod pak spočívá v jednom z Napoleonových reglementů, který upravil dědické vztahy tak, že každý potomek rodičů musí dostat stejnou část dědictví. Tím došlo k dalšímu dělení pozemků.
V Burgundsku je asi 28 tisíc hektarů vinic, z nichž ty nejdůležitější leží na jílovitě-vápenatých půdách z období druhohor. Působí zde přibližně 4 600 vinařů, kteří rok co rok vyprodukují cca 1,5 milionů hektolitrů vína. Vinice jsou složeny z malých vinohradů, které jsou situované v obrovském množství vesnic. Burgundsko je prostě složitá oblast a vyznat se mezi burgundskými apelacemi, názvy vinic a vesnic je velice složité.
Jádro Burgundska tvoří oblast Côte d´Or a svahy Côte de Nuits a Côte de Beaune. Oblasti Chablis, Beaujolais, Côte Chalonnaise nebo Maconnais - byť do Burgundska samozřejmě patří - jsou vedeny spíše odděleně.
Burgundská vína se dále řadí do tří klasifikačních tříd - AOC, Premier Cru a Grand Cru.
V Côte de Nuits se produkují věhlasná červená vína vyhlášená pro svoji jemnost a delikátnost. V Côte de Beaune pak vládne hlavně Chardonnay. Excelentní bílá vína pocházejí z vinic v Meursault, Puligny-Montrachet nebo Corton-Charlemagne. To ale neznamená, že červená vína z Côte de Beaune jsou méně významná. Stačí říct slovo Pommard (aromatická, jadrná vína s dlouhou životností) nebo Volnay (voňavá, na finesy bohatá elegantní červená vína, která patří k nejlepším na svazích Côte de Beaune).
Stěžejními burgundskými odrůdami jsou Pinot Noir a Chardonnay, ale k bohatství burgundského vína přispívají i další odrůdy. Milovníci Beaujolais nedají jistě dopustit na odrůdu Gamay a stejně tak fanoušci dobrého burgundského bílého vědí, že kromě Chardonnay je zde také národní odrůda Aligote, ze které pocházejí svěží a neutrální vína, tělnatá a obdivuhodně kořenitá, s vyšším obsahem kyselin.
Výběr burgundského vína ztěžuje fakt, že každou vinici má mezi sebou rozděleno mnoho různých pěstitelů, kteří z jejích hroznů připravují různé styly vín. Důležité tedy je, všímat si nejen názvu apelace, ale i jména pěstitele potažmo názvu vinice.
Jen málokoho by napadlo, pídit se po specifických vlastnostech určitého ročníku u vína z Austrálie, Chile, Argentiny, Brazílie, Itálie nebo Španělska. U vín pocházejících z těchto vinařských regionů se na charakter ročníku příliš nehledí. U vína z Bordeaux nebo Burgundska, potažmo u většiny francouzských vín, je to ale jinak.
Faktem je, že nikde jinde na světě není efekt ročníku tak důležitý, jako právě v Bordeaux nebo Burgundsku. Ať už je ročník hodnocen jako slabý, průměrný, velmi dobrý nebo výjimečný, milovník vína jej musí respektovat takový, jaký je, a ne požadovat po enologii a moderních enologických praktikách, aby vína daného ročníku nějak napravily. Pokud by se tak stalo, tolik zajímavá odlišnost vín, půd a charakteru různých ročníků by bohužel vymizela. Nedokonalost některých ročníků se může proměnit ve výhodu a zase naopak absolutní dokonalost se v průběhu času může stát nevýhodou.
Mějme tedy na pamětí, že nejen Bordeaux, ale také celé Burgundsko má na to vydat vína naprosto špičkové kvality. A to, že jsou od ostatních francouzských oblastí diametrálně odlišná, rozhodně není jejich nevýhoda!
↑ zobrazit méně
..
zobrazit více ↓
